Svatý Martin

Slávek Janoušek

1:Féťa a CDmyrda byli z tGméže LhC7otyF,
dvě světla v nDmaší kasárBenské bídFě,
znDmali hrát na všechno, nBeznali nFoty,
říkali:"SDmynku, cGmivil přC7ijdFe,
/: Ba my ťa zvFeme na mladCé." :/
R:TCakovGmé vínDmo pijCí vladařGmi v UtDmopiiC 
anGmebo princeznDmy z PanFenských ostrovCů,
v měsíčnGmé nocDmi bledCé k nám svatGmý MartDmin jedCe,
kdGmyž cinkneš sklDmenkou, kůň ztrFatí podkovCu.
2:Přijel jsem večer těsně před Martinem,
po sedmi schodcích sestoupil jsem dolů,
vzduch voněl uzeným, sýrem a vínem
a já byl šťastný, že jsme spolu,
/: no a s tím jejich pokladem. :/
3:A byl tam s nimi také jistý Vlasta,
pan farář někde od Svatého Jana,
nábožně pozvedal, s vínem se laskal,
zvláště ty táhlé zpíval s náma,
/: první tři litry po tónem. :/
4:Řekli, že musím počkat do půlnoci,
až na Martina sklenky cinknout mohou,
"zákony ctíme, nejsme přece cvoci,"
kázal pan farář vratkých nohou
/: a rozmazaných obrysů. :/
5:V paměti díry prostřílené broky,
kostelní zvony dolehly k nám zvenku,
slyšel jsem kopyta, pak něčí kroky,
ten, který vešel, zvednul sklenku,
/: Martin si s námi připíjí. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:21:55.444+00:00
Výsledky hledání: